Archiv
Kapitán Kořánek nám hodně chybí
Tak tato slova jdou z kabiny píseckého A-týmu. Vyslovil je trenér mužstva Jan Rybáček po sobotním utkání s Kutnou Horou, tedy dalším týmem ze spodku tabulky, který stejně jako předtím J. Hradec a Benešov favorizovaný písecký tým nad očekávání potrápil. Písečtí bez svého kapitána, který vyfasoval trest ve hře a stopku na další čtyři kola právě v zápase s Vajgarem, působí nepřesvědčivě a věří, že jejich kapitánovi bude půlka trestu odpuštěna a zasáhne tak do hry již v dalším kole, kdy se IHC představí v Kolíně. V článku přinášíme komentář kormidelníka píseckého mužstva k sobotnímu utkání s kutnohorskými Sršni, které nakonec domácí vybojovali v poměru 4:1.
Vajgar spokojen, Písek rozhodně ne
Derby bývají zrádná. Leckdo čekal, že Vajgar v Písku dopadne jako Slavie na Arsenalu, ale realita byla jiná. Písek zdaleka neoplýval přímočarostí Hleba, rychlostí Walcotta a Fabregasovou genialitou, Vajgar zase nebyla parta vyjukaných učedníků. V obraně „populární“ Pepík Vachulka, v útoku spoustu bojovných mladíků a hlavně brankář patřící pražské Spartě Štefl, to není tým, který patří na chvost druhé ligy. A v Písku to Hradečtí potvrdili, uhráli dobrý bod. A hlasy po utkání?
Při derby se mažou rozdíly v tabulce
Velmi nespokojen s výsledkem středečního domácího utkání byl písecký lodivod Jan Rybáček. Jeho tým totiž ztratil dva body s posledním celkem tabulky – v jihočeském derby s rivalem z Jindřichova Hradce. „Myslím si, že jsme byli hokejovější a opticky lepší, ale bohužel se potvrdilo, že při derby se mažou rozdíly v tabulce a tým ze spodku tabulky může bodovat,“ zklamaně pronesl po utkání kouč domácích.
Měl jsem na puk čuch, říká autor dvou gólů
V sobotním domácím utkání s Nymburkem patřil k nejvýraznějším postavám píseckého týmu, vstřelil důležitou první uklidňující branku domácích. Na správném místě byl ve správný čas nakonec celkem třikrát, leč hattrick mu nymburský brankář Kremina nedovolil. Explzeňský útočník Václav Kašpar, který v Písku načíná již čtvrtou sezonu, v sobotním duelu navázal letošním druhým a třetím gólem na loňských 11 tref, s nimiž byl v minulé sezoně na čtvrté příčce v klubové tabulce střelců. Poslední svoji vyloženou šanci v závěru zápasu tedy již neproměnil, přesto mohl po utkání prohlásit: „Tolik gólů jsem dal naposledy snad v dorostu. Oba byly z dorážek, měl jsem štěstí,“ přiznal skromně třiadvacetiletý křídelník.
Pořád nás trápí okna v obraně
Trenér Písku Jan Rybáček mohl být s výsledkem sobotního důležitého zápasu spokojen. „Po těch dvou prohrách si ho cením o to víc, to je bez debat.“ Jeho svěřenci však nezačali dobře, po mdlé první třetině, kdy si doslova vylámali zuby na neprostupné defenzívě Nymburka, v prostřední části ožili a nastříleli soupeři tři branky. „Namalovali jsme si, jak soupeřovu obranu překonat, což nám pomohlo,“ říká k průběhu první přestávky písecký lodivod, kterého mohly mrzet jen opakující se chyby v obraně. „Brankář Pinkas nás několikrát výborně podržel, za to mu děkuji.“ Zato trenéři Nymburka odjížděli z Písku smutní. Jejich svěřenci neproměnili několik slibných šancí, což je stálo lepší výsledek. „Skóre vypadá jednoznačně, ale vývoj utkání tomu vůbec neodpovídá,“ přemítal po utkání hlavní kouč Středočechů Petr Zbíral.
Chci hrát na špici a poprat se o postup
Je jednou z letošních posil A-týmu IHC. Zatím zapadl do týmu trenéra Rybáčka znamenitě, v obou úvodních kolech vstřelil po gólu a navrch přidává poctivou práci i v defenzívě. V pětatřiceti letech nastupuje mezi mladíky Pošmourným a dalším novicem Novákem. Řeč je o Jiřím Vondřichovi, útočníkovi menší postavy, ale s velkým příslibem pro letošní sezonu píseckého týmu. „Myslím si, že tu je letos slušný kádr, můžeme se poprat i o první ligu,“ předpovídá zkušený útočník, který do Písku zamířil po angažmá v Rakousku.
Burkoň si užívá Svobody
Po čtyřech prohraných zápasech Písek opět vydřel výhru – 3:2 nad týmem Milevska. Obránce Tomáš Burkoň však stejně spokojen s předvedenou hrou svého týmu nebyl. „Tragédie,“ vydechne při hodnocení zápasu a v kritickém tónu pokračuje: „První dvě třetiny jsme nehráli dobře.“ Po zakončení kariéry svého parťáka z obranné dvojice Zbyňka Neckáře se Burkoň postavil vedle nového kolegy Jiřího Svobody. Sice se Burkoňovi stýská po svém starém parťákovi v obraně, ale našel si dobrou náhradu za Neckáře.
Určitě je stále na čem zapracovat!
Písečtí hokejisté za sebou mají tvrdou zkoušku. V pátek se utkali s německým Deggendorfem a o den později se švédským klubem Växjö Lakers. „Obě utkání přesně splnila to, co se od přípravy očekává“ říká trenér píseckého mužstva Jan Rybáček a v zápětí dodává: „Pro nás to bylo něco nového, zápasová náplň proti kvalitním soupeřům ukázala na čem by se mělo ještě zapracovat. Utkání se švédským celkem nám navíc nabídlo pohled do trochu jiného hokeje. Hráči si proti Växjö vyzkoušeli trochu tvrdší hokej než je ten, na který jsme zvyklí.“
Máme ještě co pilovat, hlavně v obraně
Letos teprve podruhé nastoupili Písečtí k přípravnému zápasu v brance s Filipem Kubišem. Důvodem toho je zranění ruky, které mladého gólmana zastihlo v úvodu srpna. Nyní se již opět postavil do brankoviště a jako vždy čelil ranám soupeře. Zatímco v prvním utkání v Benátkách Kubiš zazářil a vychytal Písku výhru, v sobotním zápase s Växjö inkasoval celkem pětkrát - stejně jako o den dříve Michal Pinkas s Deggendorfem.
David Míka otevřel německou bránu
Polovinu pátečního zápasu nemohli Písečtí najít recept na pozorného brankáře Deggendorfu. Až po půli utkání, kdy vystřídal jistého Zitzelsbergera Haider, se konečně mohli domácí střelci zaradovat nad prvním úspěchem. Postaral se o něj písecký patriot David Míka, který překvapil Haidera prudkou ranou z mezikruží mezi betony a zavelel tak k zkorigování nepříznivého výsledku. V článku přinášíme hodnocení zápasu tohoto dvaatřicetiletého útočníka.
Ondřej Ježek: Snad bylo vidět, že jsem se snažil
V rozhodujícím zápase o bytí či nebytí IHC v letošní sezóně na sebe upozornil nejen červenou českobudějovickou helmou. Ondřej Ježek, devatenáctiletý talent z jihočeské metropole, jehož písecké áčko letos několikrát využilo na střídavé straty, se ukázal jako pravá posila. Patřil k tomu nejlepšímu, co se v žlutomodrém dresu po kláštereckém ledě prohánělo. Navíc, „Ondra je hráč, kterého bych do mužstva bral kdykoliv bez váhání. Platný hokejista a navíc pohodový super člověk,“ chválil mladíka trenér Jan Rybáček.
Zklamání. Slzy. Konec!
Skončila poslední minuta posledního zápasu série play-off mezi Pískem a Kláštercem. A pro hokejisty IHC to byl zápas opravdu poslední se vším všudy. Před chvíli dostali do prázdné klece pátou, rozhodující branku. Je konec. Nadějí i sezóny. V zarudlých očích se lesknou slzy. „Na kluky jsem hrdý. Nevypustili to a až do konce dřeli, za to jim patří moje obrovské poděkování. A zároveň mi jich je strašně líto,“ soukal ze sebe nedlouho po utkání Jan Rybáček. Měl absolutní pravdu. Za to, co jeho soubor na severu Čech předvedl, si prohrát nezasloužil. „Jsou na světě horší věci, ale teď to všechno obrovsky bolí,“ přiznal sklesle kouč, jehož svěřenci dokázali sérii, v níž prohrávali už 0:2, srovnat, ne však otočit.
První třetina super, pak to šlo z kopce…
Úvod čtvrtečního utkání byl opět úžasný. Písek nastoupil na protivníka jako rozjetá lokomotiva a stejně jako den předtím jej přimáčkl k Damaškově bráně. „Byl to zápas dvou odlišných polovin. Začali jsme velmi slušně, na úrovni. Hráli jsme agresivně, kombinačně, Klášterec jsme dostali pod tlak a dali jsme i pěkné, nádherně vymyšlené góly,“ těšilo Jana Rybáčka. Ovšem jeho nadšení rychle utnula hned druhá dvacetiminutovka, v níž jeho svěřenci začali pokulhávat. „V polovině utkání nevím, co se děje, najednou začneme hrát špatně. Nebruslíme, bojíme se, přijde nervozita. To se může stát, ale mužstvo si s tím musí umět poradit. Musí začít dobře bránit, narušit tlak soupeře a vyhazovat puky ze třetiny. To my jsme nedělali a dostali jsme se psychicky hrozně dolů,“ všiml si domácí kouč.
Jeden krok udělán, teď je třeba zvládnout další...
Asi o něco šedivější je Jan Rybáček poté, co musel na střídačce přetrpět poslední okamžiky středeční bitvy. V ní jeho svěřenci, ač ze z počátku nasazeného tempa během utkání znatelně ubrali, vydřeli naději. „Dnešek dokázal, že se střetla dvě velmi vyrovnaná mužstva. Tady rozhodují chyby a momentální psychika v každé dané situaci,“ vysvětloval kouč, proč v sérii s Kláštercem určuje vítěze vždycky jeden, maximálně dva góly. „Vítězství nás stálo hrozně sil a nerodilo se lehce. Jsme ale moc rádi a já chválím všechny hráče a děkuju jim za to, jak makali,“ nešetřil také chválou. Na vybojovaný úspěch však musí on i celý tým rychle zapomenout. Písek totiž pouze snížil vedení soupeře, jemuž stále stačí jediný triumf ke konečnému úspěchu.
David Míka stačil góly střílet i chytat, Filip Procházka zazářil
Tak to bylo drama hodné existenčního zápasu! A co je důležité, Písečtí v něm ukázali, že ještě nechtějí praštit s letošní sezónou. S nožem na krku doslova nalétli na soupeře, ovšem úvodní tlak, který názorně předvedl, jak funguje drtička odpadků, využili jen k jedinému gólu. „Snažili jsme se na ně vletět a zkusit rozhodnout hned na začátku. Vedli jsme, měli jsme i nějaké přesilovky, ale ty se nám moc nepovedly,“ potvrdil David Míka, opět jeden z nejlepších hráčů na hřišti. Tentokrát písecký patriot svůj výkon okořenil nádhernou brankou na 3:1, která hosty nadlouho uzemnila a v konečném zúčtování se ukázala jako vítězná. Co na tom, že dráhu puku lehce poupravila brusle clonícího obránce, Míkův golfák do růžku byl výstavní. „Že to tečoval ani nevím, snažil jsem se to přes něj dávat nahoru. Byl jsem na ledě dlouho, střílel jsem ze stoje, ale zkusil jsem to a spadlo to tam,“ popsala domácí dvanáctka rozhodující úder.
